Památka sv. Marty, Marie a Lazara
Památka sv. Marty, Marie a Lazara byla do Všeobecného římského kalendáře vložena na místo památky sv. Marty dne 26. ledna 2021 (Prot. N. 35/21). Překlad latinských textů připravený Liturgickou komisí ČBK schválila Česká biskupská konference na svém 128. zasedání (říjen 2021) a potvrdila Kongregace pro bohoslužbu a svátosti dne 31. května 2022 (Prot. N. 648/21).
Datum: 29. července
Stupeň slavení: památka; pořadí v tabulce liturgických dnů: 10.
Připadne-li na neděli: vynechává se.
Barva: bílá.
Ke mši: veškeré části formuláře vlastní, preface není předepsána, první čtení a žalm feriální, případně ze společných textů, evangelium vlastní.
K liturgii hodin: Hymnus modlitby se čtením, ranních chval a nešpor, druhé čtení, antifony k Benedictus a Magnificat a kolekta vlastní, vše ostatní feriální nebo ze společných textů.
Římské martyrologium
Na 29. července je na první místo třeba přidat následující elogium:
Památka svatých Marty, Marie a Lazara, sourozenců, kteří v domě v Betánii v přátelském duchu přijímali Pána Ježíše a sloužili mu, ochotně otvírali uši i srdce, aby slyšeli božská slova o nebeském království, a věřili v toho, který zmrtvýchvstáním přemohl smrt.
Denní modlitba církve
Životopisná poznámka
Marta, Marie a Lazar byli sourozenci; když v Betánii s pohostinností přijali Pána, Marta mu s láskou posloužila a Marie ho zbožně vyslechla — a svými prosbami pak dosáhly, že byl jejich bratr vzkříšen.
Společné texty o svatých ženách.
Modlitba se čtením
Hymnus
Vděčně tě, Marto, chválit chcem,
s Marií, s bratrem Lazarem;
tys totiž mohla častokrát
Krista v svém domě přivítat.
Ráda jsi hostu vzácnému
sloužila péčí, pílí svou,
o vše ses přitom starala,
jak si to láska žádala.
Když jídlo chystáš pro Pána,
on Marii a Lazara
může zas hostit milostí
a životem, vším v hojnosti.
Na cestu smrti když bratra
Marie mastmi mazala,
tys jako službu poslední
bděla — ten dar jsi dala s ní.
Jste u Ježíše hosty dnes,
tak srdce naše zapalte,
ať každé v místo změní se
přátelství, které vzácné je.
Buď sláva svaté Trojici!
Ona ať nám v dům zářící
tam v nebi vstoupit dovolí
zpívat jí s vámi pochvaly. Amen.
Druhé čtení
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo 3 in Assumptione beatæ Mariæ Virginis, 4.5: PL 183,423.424)
V našem domě rozdělil řád lásky tři služby
Uvažujme, bratři, o tom, jak v tomto našem domě řád lásky rozdělil tyto tři věci: Martě dal sloužit v domě, Marii dal kontemplaci, Lazarovi pokání. Každá duše, která je dokonalá, má tyto věci současně; přesto se zdá, že k jednotlivým lidem víc patří jednotlivé z těch věcí — aby se jedni věnovali kontemplaci, jedni se oddali službě bratřím, jedni v duši s hořkostí uvažovali o letech svého života, jako by s mnoha zraněními spali v hrobech. Jistě, právě tak je to potřeba: Marie aby zbožně a ve výšinách myslela na svého Boha, Marta s dobrotou a milosrdně na svého bližního, Lazar v bídě a pokorně na sebe samého.
Ať každý uváží svůj stupeň. I kdyby se v této obci našli Noe, Daniel a Job, oni sami budou svou spravedlností vysvobozeni — říká Pán —, ale syna nebo dceru nevysvobodí.1 Nikomu nelichotíme, aby se ani nikdo z vás nevydal sám na scestí! Lidé, kterým nebyla dána důvěra, aby něco rozdělovali, nebyla svěřena žádná služba, ti se totiž budou muset úplně usadit, buď s Marií u Ježíšových nohou, nebo ovšem s Lazarem uvnitř hrobu. Proč by se Marta, která se stará o mnoho věcí, neměla kvůli mnoha věcem zneklidňovat? Ale tobě, pro kterého to není nutnost, je ze dvou věcí třeba jen jedno: buď se nezneklidňovat v nitru, ale spíš se v Pánu radovat, anebo — když toho ještě nejsi schopen — se nezneklidňovat kvůli velmi mnoha věcem, ale jen vzhledem k sobě, jak to o sobě říká prorok.2
Ale je zapotřebí napomenout i samotnou Martu. Mezi těmi, kdo něco rozdělují, se nejvíc hledá to, aby byl ten člověk věrný. A věrný je tehdy, když nehledá, co je jeho, ale co je Ježíše Krista — pak to bude čistý záměr; ani nevykonává svou vůli, ale Pánovu — pak to bude činnost, která má řád. Existují totiž takoví, jejichž oko se nedívá prostým způsobem — a ti už svou odměnu mají. Existují takoví, kteří jsou vedeni vlastními vnitřními hnutími — a všechno, co přinášejí, je poskvrněné, protože se v tom nacházejí projevy jejich vůle.
Přistup teď se mnou ke svatební písni a uvažujme, jak ženich, když volá nevěstu, ani neopomene někoho z těch tří, ani k tomu nic nepřidá. Říká: Vstaň, pospěš si, má přítelkyně, moje krásko, moje holubičko, a pojď!3 Copak tu není přítelkyně, která je zaměřena na Pánův zisk a s věrností za něj pokládá i svůj život? Kolikrát totiž kvůli jednomu z jeho nejmenších přeruší duchovní úsilí, tolikrát kvůli němu duchovně pokládá svůj život. Copak tu není kráska, která s nezakrytou tváří odráží jako v zrcadle slávu Páně a tak se přetváříme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on, jako působením Ducha Páně?4 Copak tu není holubička, která naříká a sténá ve skalní úkrytech, v dutinách ve zdi, jako pohřbená pod kamenem?
1 Ez 14,14.16. 2 Srov. Žl 42(41),7. 3 Pís 2,10. 4 2 Kor 3,18.
Zpěv po druhém čtení - Jan 12,3
Když Ježíš vzkřísil Lazara, připravili mu v Betánii hostinu * a Marta obsluhovala.
V. Marie vzala libru drahého oleje a pomazala Ježíšovi nohy * a Marta.
Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.
Ranní chvály
Hymnus
Chvály a prosby, které ti dnes nesem,
pomohou nám — to tvými zásluhami,
Marto, tebe si Kristus k sobě srdcem
přátelským poutá.
Tebe Pán často navštěvoval v domě,
pokoj a klid tam našel, kterýs měla,
a radoval se ze tvých slov i snahy,
sloužilas věrně.
Naříkáš, že tvůj bratr náhle zemřel,
s Marií mnohé prolila jsi slzy;
a potom vidíš, když ho Mistr volá:
v život se vrací.
Vyznáváš ihned svou naději pevnou
ve vzkříšení a Pán tě za to chválí.
Přimluv se, aby cesta naše vedla
v království věčné.
Sláva buď Otci, Synu síla velká,
Svatému Ohni buď moc zcela rovná!
Ať jejich slávu — tak prosíme — s tebou
vidíme navždy. Amen.
Antifona k Zachariášovu kantiku
Ježíš obrátil oči vzhůru a zavolal mocným hlasem: Lazare, pojď ven!
Závěrečná modlitba
Bože, tvůj Syn zavolal Lazara z hrobu zpět do života a přijal pohostinství, které mu ve svém domě poskytla Marta; dej, ať věrně sloužíme Kristu ve svých bratřích a s Marií si zasloužíme sytit se rozjímáním jeho slova. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…
Nešpory
Hymnus jako v ranních chválách.
Antifona ke kantiku Panny Marie
Ježíš měl rád Martu a její sestru Marii i jejich bratra Lazara.
Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.
Český misál
Vstupní antifona - srov. Lk 10,38
Ježíš přišel do jedné vesnice
a tam ho přijala do svého domu žena,
jménem Marta.
Vstupní modlitba
Bože, tvůj Syn
zavolal Lazara z hrobu zpět do života
a přijal pohostinství,
které mu ve svém domě poskytla Marta;
dej, ať věrně sloužíme Kristu ve svých bratřích
a s Marií si zasloužíme sytit se rozjímáním jeho slova.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…
Modlitba nad dary
Bože, velebíme tě, že jsi podivuhodný ve svých svatých,
a pokorně tě prosíme:
jako jsi přijímal projevy jejich lásky,
tak přijmi se zalíbením i naši službu.
Skrze Krista, našeho Pána.
Antifona k přijímání - srov. Jan 11,27
Marta řekla Ježíšovi:
Ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který přišel na tento svět.
Modlitba po přijímání
Posvátné přijímání těla a krve tvého jednorozeného Syna
ať nás, Bože, odvrátí ode všech pomíjivých věcí,
abychom podle příkladu svatých Marty, Marie a Lazara
mohli na zemi prokazovat upřímnou lásku
a v nebi se radovat z věčného pohledu na tebe.
Skrze Krista, našeho Pána.
Mešní lekcionář
Evangelium je tento den vlastní; první čtení ze dne nebo ze společných textů.
1. čtení – 1 Jan 4,7-16 (naznačené ze společných textů)
Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.
Mezizpěv – Žl 34 (33), 2-3.4-5.6-7.8-9.10-11 Odp.: 9a (naznačený ze společných textů)
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Nebo: Aleluja.
Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.
Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.
Bojte se Hospodina, jeho svatí!
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
Aklamace před evangeliem - Jan 8,12 (vlastní)
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.
Evangelium – Jan 11,19-27 (vlastní)
Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží.
Slova svatého evangelia podle Jana.
K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili (v žalu) nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „ Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“
nebo: Lk 10,38-42 (vlastní)
Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena, jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám, a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“
Latinské texty
Ant. ad introitum - cf. Lc 10, 38-39
Intrávit Iesus in quoddam castéllum, et múlier quædam Martha nómine excépit illum in domum suam.
Collecta
Deus, cuius Fílius
de sepúlcro ad vitam Lázarum revocávit,
et in domo Marthæ dignátus est hospitári,
da nobis, quǽsumus,
ut ipsi in frátribus nostris fidéliter ministrántes,
cum María verbi eius meditatióne pasci mereámur.
Qui tecum.
Super oblata
In beátis tuis te, Dómine, mirábilem prædicántes,
maiestátem tuam supplíciter exorámus
ut, sicut eórum tibi gratum éxstitit caritátis obséquium,
sic nostræ servitútis accépta reddántur offícia.
Per Christum.
Ant. ad communionem - Cf. Io 11, 27
Dixit Martha ad Iesum: Tu es Christus, Fílius Dei vivi, qui in hunc mundum venísti.
Post communionem
Córporis et Sánguinis Unigéniti tui sacra percéptio, Dómine,
ab ómnibus nos cadúcis rebus avértat,
ut exémplo beatórum Marthæ, Maríæ et Lázari,
valeámus et sincéra in terris caritáte profícere,
et tui perpétua in cælis visióne gaudére.
Per Christum.