Zpěv k přípravě darů
Liturgie zná dva druhy zpěvu: ty, které tvoří samostatný obřad nebo úkon (např. Sláva na výsostech Bohu, žalm, Aleluja před evangeliem, aj.) a ty, které pouze doprovázejí jiný obřad. Do této druhé kategorie patří také zpěv k přípravě darů.
Na rozdíl od zpěvů ke vstupu a k přijímání není antifona k přípravě darů uvedena v misále, ale pouze v graduálu. To proto, že pokud se při přípravě darů nezpívá, antifona se nemá ani číst (na rozdíl právě od vstupu či přijímání, kde pokud se nezpívá, antifona se přečíst má). Příprava darů totiž obsahuje dost dalšího mluveného slova, takže není vhodné další čistě mluvené slovo přidávat. Antifonu uvedenou v graduálu je samozřejmě možné nahradit jiným vhodným zpěvem, a pokud je nutné zpěv ve mši svaté z nějakého důvodu redukovat, je příprava darů místem, kde absence zpěvu vadí nejméně.
Protože je zpěv k přípravě darů pouze doprovodem jiného dění, neměl by trvat déle, než do doby, kdy je kněz připravem k modlitbě nad dary. Po umývání rukou kněze, případně po okuřování lidu má zpěv hned ustat. Čekat, až se dozpívá, není vhodné. Zpěv ale může být také kratší, jen po dobu přinášení darů na oltář, a pak může ustat, a kněz se může modlit nahlas modlitby k pokládání darů na oltář.
Při tomto zpěvu se sedí, povstane se pouze v jeho závěru, pokud ministrant či jáhen okuřuje také lid.
Co říká církev ve svých dokumentech
Po skončení přímluv si všichni sednou a začíná zpěv k přípravě darů. |
Oratione universali absoluta, omnes sedent et incipit cantus ad offertorium |
Průvod, ve kterém se tyto dary přinášejí, je provázen zpěvem k přípravě darů; zpěv má trvat aspoň tak dlouho, dokud se dary neuloží na oltář. O způsobu, jakým se tento zpěv zpívá, platí totéž, co o vstupním zpěvu [Zpívá jej buď sbor zpěváků střídavě s lidem, nebo střídavě zpěvák a lid, nebo jej celý zpívá lid, nebo samotný sbor. Může se použít antifony s příslušným žalmem z Graduale Romanum nebo z Graduale simplex nebo i jiného zpěvu vhodného pro tuto část bohoslužby a liturgický den nebo dobu, jehož text schvaluje biskupská konference.]. Příprava darů může být vždy doprovázena zpěvem, i bez průvodu s dary. |
Processionem, qua dona afferuntur, cantus ad offertorium comitatur, qui protrahitur saltem usquedum dona super altare deposita sunt. Normæ de modo cantandi eædem sunt ac pro cantu ad introitum [Peragitur autem a schola et populo alternatim, vel simili modo a cantore et populo, vel totus a populo vel a schola sola. Adhiberi potest sive antiphona cum suo psalmo in Graduali romano vel in Graduali simplici exstans, sive alius cantus, actioni sacræ, diei vel temporis indoli congruus,55 cuius textus a Conferentia Episcoporum sit approbatus.] Cantus potest semper ritus ad offertorium sociare, etiam sine processione cum donis. |
(IGMR, 48, 74, 139) |
|
Po antifoně k ofertoriu se podle tradice mohou zpívat verše, které je však možné vždy vynechat. Po jednotlivých verších se opakuje stanovená část antifony. |
Post antiphonam ad offertorium cantari possunt, iuxta traditionem, versiculi, qui tamen semper omitti possunt [...]. Post singulos versus resumitur pars antiphonae ad hoc indicata. |
(GR II 17) |
|