Bude se pozdravení pokoje přesouvat?
Ve své postsynodní exhortaci Sacramentum caritatis v roce 2008 papež Benedikt XVI. požádal Kongregaci pro bohoslužbu a svátosti, aby prozkoumala pozdravení pokoje v Římské liturgii. Římská liturgie totiž jako jediná na světě má tento obřad těsně před přijímáním, všechny ostatní západní a východní rity jej umisťují před eucharistickou modlitbu
Otázka mimo jiné zněla, zda by se i v naší liturgii toto gesto nemělo přesunout do oblasti přípravy darů. Kongregace dotázala biskupské konference na celém světě a otázku prozkoumala z hlediska římské liturgické tradice. Závěrečné stanovisko kongregace v červnu schválil papež František a biskupským konferencím byl nyní rozeslán dopis prefekta kardinála Canizarese Llovery.
Některé závěry jsou následující:
1. Pozdravení pokoje zůstává na svém místě před svatým přijímáním.
2. Na rozdíl od ostatních ritů, v Římské liturgii toto gesto pokoje nemá význam smíření mezi bratry! Má význam velikonočního pozdravu vzkříšeného Krista přítomného na oltáři. Vyjadřuje pokoj, církevní společenství a vzájemnou lásku před přijetím svátosti.
3. Nemělo by se jednat o mechanickou záležitost. Rubriky mešního řádu říkají, že jáhen nebo kněz může vyzvat věřící k pozdravení pokoje.
4. Je třeba vyhnout se některým nešvarům: zpívání „zpěvu k pozdravení pokoje“ který v Římském ritu neexistuje; přesunům věřících po kostele kvůli pozdravení pokoje; nahrazení či zaměnění pozdravení pokoje s gratulacemi např. při svátcích, svatbě, apod.; kněz nemůže opustit oltář a jít se zdravit s věřícími v kostele.
5. Existuje úzká souvislost mezi liturgií, vírou a životem (lex orandi – lex credendi – lex vivendi). Všichni jsou tedy povoláni, aby přijatý Kristův pokoj realizovali v celém svém životě.
***
P. S. Lámání chleba (IGMR č. 83), ale právě také pozdravení pokoje nás připravuje na skutečnost, že přijímání jednoho těla Kristova – eucharistie z nás činí jedno tělo Kristovo – církev (1 Kor 10,18). Vyjádřením vzájemné lásky při pozdravení pokoje se připravujeme na to, že tuto lásku obdržíme v eucharistii. Když se před přijímáním obracíme jeden k druhému, mělo by nám dojít, že si v eucharistii neponeseme domů každý svého soukromého Ježíše, ale že budeme z kostela odcházet „spečeni“ dohromady s druhými do jednoho Kristova těla.
R. T.