Nezávazná památka sv. Faustiny Kowalské, panny
Nezávazná památka sv. Faustiny Kowalské, panny, byla do Všeobecného římského kalendáře vložena 18. 5. 2020 (Prot. N. 229/20). Překlad latinských textů připravený Liturgickou komisí ČBK schválila Česká biskupská konference na svém 124. zasedání (říjen 2020) a potvrdila Kongregace pro bohoslužbu a svátosti dne 18. srpna 2021 (Prot. N. 392/21).
Datum: 5. října
Stupeň slavení: nezávazná památka; pořadí v tabulce liturgických dnů: 12.
Připadne-li na neděli: vynechává se.
Barva: bílá.
Ke mši: vstupní modlitba vlastní, ostaní části formuláře ze společných textů, preface není předepsána, lekce feriální, nebo ze společných textů.
K liturgii hodin: vlastní 2. čtení a kolekta, vše ostatní feriální nebo ze společných textů.
Denní modlitba církve
Životopisná poznámka
Narodila se roku 1905 v Głogowci v Polsku a svůj krátký život zasvětila Kristu v Kongregaci sester Matky Božího milosrdenství. Přijala povolání hlásat milosrdnou Boží lásku a v Deníčku své duše zanechala svědectví o vlastní mystické zkušenosti. Inspirovala dílo hlásání Božího milosrdenství a jeho vyprošování v celém světě. Zemřela v Krakově roku 1938.
Společné texty o pannách nebo o svatých ženách (o řeholnicích).
Modlitba se čtením
Druhé čtení
Z homilie svatého Jana Pavla II., papeže
(AAS 92 [2000], 671–672)
Kristovo poselství o milosrdenství
Moje radost je dnes opravdu veliká, když mohu celé církvi ukázat život a svědectví sestry Faustiny Kowalské jako Boží dar naší době. Podle Boží prozřetelnosti je celý život této pokorné dcery Polska zcela propojen s dějinami dvacátého století — toho století, které právě končí. Vždyť to bylo mezi první a druhou světovou válkou, kdy jí Kristus svěřil poselství o svém milosrdenství. Kdo si to pamatují, kdo byli svědky a účastníky událostí oněch let a hrozného utrpení, které postihlo miliony lidí, ti velmi dobře vědí, jak byla zvěst o Boží milosrdenství potřebná.
Ježíš sestře Faustině řekl: »Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství.«1 Toto poselství o Božím milosrdenství je díky činnosti polské řeholnice navždy spjato s dvacátým stoletím — posledním stoletím druhého tisíciletí a mostem k tisíciletí třetímu. To poselství není nové, lze ho však pokládat za dar zvláštního osvícení, které nás vede k intenzivnějšímu prožívání velikonoční radostné zvěsti, abychom ji nesli jako paprsek světla mužům a ženám naší doby.
Co nám přinesou léta, která jsou před námi? Jaká bude budoucnost člověka na zemi? To nám není dáno vědět. Přesto je jisté, že vedle nových věcí prospěšných nebudou bohužel scházet zkušenosti bolestné. Ale na cestu bude lidem třetího tisíciletí svítit světlo Božího milosrdenství, které chtěl Pán jakoby znovu svěřit lidstvu prostřednictvím charismatu sestry Faustiny.
Je zapotřebí, aby lidstvo — jako svého času apoštolové — přijalo ve večeřadle dějin zmrtvýchvstalého Krista, který ukazuje rány po svém ukřižování a opakuje: Pokoj vám!2 Je nutné, aby se lidstvo nechalo prozářit a proniknout Duchem, kterého mu zmrtvýchvstalý Kristus dává. Je to Duch, který uzdravuje rány srdce, bourá bariéry oddělující nás od Boha a rozdělující nás navzájem a obnovuje společnou radost z Otcovy lásky a z bratrské jednoty.
Kristus nás naučil, že »člověk nejen přijímá a zakouší milosrdenství od Boha, ale je povinen také sám prokazovat milosrdenství druhým: Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.«3 Ježíš nám ukázal mnoho cest milosrdenství — milosrdenství nejen odpouští hříchy, ale vychází vstříc všem lidským potřebám. Ježíš se sklonil ke každé lidské bídě, hmotné i duchovní.
Kristovo poselství o milosrdenství k nám stále přichází v gestu jeho rukou, které vztahuje k trpícímu člověku. A právě tak Krista viděla sestra Faustina a tak ho hlásala lidem všech kontinentů. Zatímco byla skrytá ve svém konventu v Lagiewnikách v Krakově, učinila ze svého života zpěv oslavující milosrdenství: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.4
1 Deníček 300 (přel. J. Hrdý). 2 Jan 20,19.21. 3 Mt 5,7; Jan Pavel II., encyklika Dives in misericordia 14 (přel. T. Brichtová a M. Koronthályová). 4 Žl 89(88),2.
Zpěv po druhém čtení - Žl 89(88),2; 103(102),8
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, * po všechna pokolení chci hlásat svými ústy tvou věrnost.
V. Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý. * Po všechna pokolení.
Závěrečná modlitba
Bože, tys svaté Faustině svěřil poslání
hlásat nezměrné bohatství tvého nekonečného milosrdenství;
na její přímluvu dej,
abychom podle jejího příkladu plně důvěřovali v tvou dobrotu
a velkoryse konali skutky lásky.
Skrze tvého Syna…
Český misál
Společné texty o pannách: o jedné panně (s. 729), nebo o svatých: o řeholnících (s. 742).
Vstupní modlitba
Bože, tys svaté Faustině svěřil poslání
hlásat nezměrné bohatství tvého nekonečného milosrdenství;
na její přímluvu dej,
abychom podle jejího příkladu
plně důvěřovali v tvou dobrotu
a velkoryse konali skutky lásky.
Skrze tvého Syna…
Mešní lekcionář
Společné texty o pannách nebo o svatých.
1. čtení - Ef 3,14-19
Poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
(Bratři!) Klekám na kolena před Otcem, od něhož mají původ všecky rody na nebi i na zemi, (a prosím ho): ať vám ze své bohaté božské slávy dá to, že ve vás mocně zesílí skrze jeho Ducha vnitřní člověk, aby Kristus vírou přebýval ve vašem srdci, abyste zakořeněni a upevněni v lásce byli schopni pochopit - jako všichni křesťané - celou tu šířku a délku, výšku i hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhnout plné míry Božích (darů).
Resp. žalm - Žl 103(102),1–2.3–4.8–9.13–14.17–18a
Veleb, duše má, Hospodina.
Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně,
ani se hněvat navěky.
Jako se smilovává otec nad syny,
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni,
má v paměti, že jsme jen prach.
Hospodinova láska však od věků na věky
pro všechny, kdo se ho bojí,
a jeho spravedlnost jde z dětí na děti
pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu.
Aklamace před evangeliem - Mt 11,28
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím, praví Pán.
Evangelium - Mt 11,25-30
Skryl jsi tyto věci před moudrými a chytrými a odhalil jsi je maličkým.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš se ujal slova a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží."
Latinské texty
Collecta
Deus, qui sanctæ Faustínæ munus tribuísti
imménsas tuæ infinítæ misericórdiæ divítias diffundéndi,
ipsa intercedénte nobis concéde,
ut eius exémplo de tua bonitáte plene confídere
atque caritátis ópera generóse perfícere valeámus.
Per Dóminum.