Postní liturgické hádanky

Na období před Velikonocemi jsme pro Vás připravili malé hádanky. Každé úterý od 16. února do 30. března zde bude zveřejněna jedna hádanka. Na odpověď je k dispozici týden do následujícího pondělí. Správnou odpověď uveřejníme další úterý spolu s další hádankou. Z těch, kdo správně odpoví alespoň na čtyři ze šesti hádanek, vylosujeme tři výherce, kteří obdrží nově vydanou knížku "Breviář pro začátečníky a mírně pokročilé (KNA, 2021)". 

Hádanky se netýkají zásadních liturgických témat, netýkají se ani přímo postního období. Ale věříme, že se jejich prostřednictvím bude možné dozvědět něco nového o římskokatolické bohoslužbě. 

Vaše odpovědi můžete zaslat e-mailem (liturgie.cz@gmail.com), prostřednictvím messengeru, instagramu nebo twitteru.

Výherci 

Do postních hádanek se zapojilo celkem 105 účastníků. Na všech šest hádanek odpověděli správně pouze čtyři z nich. Alespoň čtyři správné odpovědi nám zaslalo 22 zúčastněných. Šéfredaktor Karmelitánského nakladatelství Pavel Mareš vysoloval tři výherce knihy "Breviář pro začátečníky a mírně pokročilé", které toto nakladatelství do soutěže laskavě věnovalo. Jsou jimi: Lukáš Filický, Zdeňka Šenkeříková a Irena Hluchníková. Blahopřejeme! 

Hádanka #1

Na dotaz, zda se při slavnostním požehnání a při modlitbě nad lidem musí říkat výzva Skloňte se před Bohem a přijměte požehnání, odpověděla Kongregace pro bohoslužbu a svátosti v roce 1978 následovně: „Jáhen nebo sám kněz může tuto výzvu svobodně říci, ohlásit jinými slovy nebo zcela vynechat.“ V tehdejším latinském vydání misálu z roku 1975 totiž stálo: „Jáhen nebo sám kněz (není-li přítomen jáhen) může vyzvat lid těmito nebo podobnými slovy“. Náš Český misál z roku 1983 a jeho současná reedice z roku 2015 je překladem právě této verze misálu. Proto podle současných českých liturgických knih kněz nebo jáhen tuto výzvu říkat nemusí.

Mezitím byl ovšem v roce 2008 vydán nový latinský misál. V něm došlo ke změně. Nová rubrika na tomto místě zní: „Jáhen nebo sám kněz (není-li přítomen jáhen) vyzve lid: Skloňte se před Bohem a přijměte požehnání.“ V novém vydání je tedy tato výzva povinná a pouze předepsanými slovy. Podle současných latinských liturgických knih kněz nebo jáhen tuto výzvu říkat musí.

Jak je to možné? Liturgické knihy překládané do národních jazyků mají za latinským originálem vždy zpoždění. Až bude připraveno nové vydání Českého misálu, bude i tato rubrika upravena podle latinského originálu a bude zřejmé, že výzva před modlitbou nad lidem je povinná.

Na hádanku číslo 1 uznáváme jako správnou odpověď „nemusí“ pro ty, kdo se řídili českými liturgickými texty i odpověď „musí“ pro ty, kdo se řídili latinskými liturgickými knihami :)

O historii a významu modliteb nad lidem se můžete dočíst ve starším článku na našem webu.

Foto: Roman Albrecht, Člověk a víra.

Hádanka #2

V Caeremoniale episcoporum, které popisuje biskupskou liturgii, jež je vzorem pro liturgii slavenou kněžími, je v oddíle věnovaném držení rukou tato poznámka pod čarou: „Při epiklézi před konsekrací se ruce vztahují tak, aby dlaně byly otevřené k darům nebo nad dary. Při konsekraci je však dlaň pravé ruky otočena na bok (ad latus)“. Jak vidět, poznámky pod čarou jsou důležité nejen v Amoris laetitia. :)

Proč tomu tak je? Na rozdíl od epikléze, při které se dlaně obracejí dolů, promeňování není prosbou o Ducha Svatého, ale svébytným prvkem, který se vyvinul z anamnéze, rozpomínání se či chvály. Gesto ruky v tomto případě symbolizuje jednotu kněží při přinášení oběti.  

Jako správnou odpověď na hádanku číslo 2 tedy uznáváme na bok či bokem, na stranu, na bok mírně nahoru, atd. Odpovědi nahoru, dolů, je to jedno - správné nejsou. 

Foto: Lucie Horníková, Člověk a víra. 

Hádanka #3

Hádanka ze dne 2. 3. zní: Pokud rubriky v řádné formě nic neříkají, je možné "vyplnit mezeru" prvkem ze starší mimořádné formy liturgie? Například misál vydaný sv. Janem XXIII. předepisoval úklonu při slovech "klaníme se ti" ve zpěvu Sláva na výsostech Bohu. Misál vydaný sv. Pavlem VI. úklonu na tomto místě nepředepisuje ani nezakazuje. Může se vykonat, nebo ne? Jiný příklad: Podle misálu z r. 1962 kněz žehnal vodu, kterou naléval do kalicha. Misál vydaný v r. 1970 (a jeho následné edice) žehnání nepředepisuje ani nezakazuje. Může se voda požehnat, nebo ne? 

21. ekumenický koncil v roce 1963 nařídil, aby se mešní řád zjednodušil a vynechalo se, „co bylo během času zdvojeno nebo přidáno ne právě účelně.“ Na základě tohoto nařízení schválil svatý papež Pavel VI. obnovený mešní řád. Vynechání některých prvků je tedy záměrné a doplňovat je ze starší formy není správné. Kromě toho koncil říká, že kromě Apoštolského stolce a biskupů nikdo „nesmí v liturgii o své vůli nic přidávat ani ubírat ani měnit.“

Aby to bylo zcela jasné, prohlásila Kongregace pro bohoslužbu a svátosti v roce 1978: „To, co bylo nutné zachovávat ve starém ritu, se nemá zavádět tam, kde rubriky misálu Pavla VI. neříkají nic či málo, zejména na některých místech.“ 

A ještě jednou se kongregace vyjádřila v témže roce: „V případě pochybností je třeba vždy pozorně studovat normy mešního řádu, pečlivě dbát, aby se k nim nic nepřidávalo, a mít před očima princip, který s laskavostí říkal papež Jan XXIII.: Komplikované a obtížné věci čiňte jednoduchými, a to, co je jednoduché, nerušte.“ 

Správná odpověď na hádanku #3 zní: Není dovoleno doplňovat prvky z mimořádné formy do řádné formy, ani když rubriky „nic neříkají“.

Hádanka #4

Hádanka ze dne 9. března zní: Jen jediná sobota v roce má své vlastní nešpory. Která?

Odpověď nám zašlete do pondělí 15. března e-mailem (liturgie.cz@gmail.com), prostřednictvím messengeru, instagramu nebo twitteru. Správnou odpověď zde najdete v úterý 9. března. 

Podle židovského počítání začíná každá neděle již v předvečer prvními nedělními nešporami, a žádná sobota tedy své vlastní nešpory nemá. Jedinou výjimkou je Bílá sobota. Protože slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná velikonoční vigilií, má Bílá sobota vlastní sobotní nešpory. Jako správnou odpověď uznáváme: Bílá sobota. 

Hádanka #5

Do aktuální diskuse o tom, jak má vypadat tendr na dostavbu jaderné elektrárny, si dovolujeme vnést trochu duchovního rozměru a zaměřit pohled k vzdálenějším horizontům. Naše pátá postní hádanka zní: Kdo může žehnat jadernou elektrárnu? a) biskup b) kněz c) jáhen d) laik. Z nabídky vyberte 0-4 správné možnosti.

Žehnání elektrárny je v liturgické knize Obřady žehnání zařazen mezi "Žehnání významných technických zařízení" o nichž úvodní rubrika říká, že je "může konat kněz i jáhen; a také laik, ten ovšem přizpůsobí obřad a modlitby". Biskup samozřejmě může konat všechny liturgické úkony (ohledně žehnání viz Caeremoniale episcoporum č. 1127-1128). Již spis Apoštolské konstituce na konci 4. století v souvislosti se žehnáním říká, že "když je přítomen někdo výše postavený, ten, kdo je níže postaven, zmlkne". A také dnes laik žehná pouze, pokud není přítomen svěcený služebník; jáhen pouze tehdy, není-li kněz či biskup; kněz jen tehdy, není-li biskup.

Jako správnou odpověď uznáváme "všechny možnosti" nebo "a až d", "a, b, c, d". 

Hádanka #6

V roce 2022 připadne slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na 24. června a střetne se se slavností Narození Jana Křtitele. Jak tento střet dopadne? Kterou slavnost budeme mít 24. 6. 2022?

Na tuto hádanku odpověděla Kongregace pro bohoslužbu a svátosti již 11. května 2020. 24. června 2022 se bude slavit slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a slavnost Narození sv. Jana Křtitele se posune na čtvrtek 23. června. Avšak tam, kde je Jan Křtitel patronem národa, diecéze, města nebo řeholní komunity, bude se 24. června slavit jeho narození, a na dřívější den se naopak posune slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Jako správnou odpověď tedy uznáváme, že 24. června 2022 budeme mít slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.