Průvod s dary

Je velmi dobře, když dary ke mši svaté - chléb a víno - přinášejí k oltáři věřící, protože tak vyjadřují svou spoluúčast na eucharistické oběti, kterou církev slaví. Tento průvod navíc symbolizuje církev putující, která je na cestě za svým Pánem. Znázorňuje také, že se odevzdáním něčeho svého chceme stát podobnými Kristu, který ve mši pro nás dává sám sebe.

Dary od věřících přebírá kněz za pomoci jáhnů, případně ministrantů před oltářem nebo u sedadla. Není žádný důvod, aby kněz věřícím při přebírání darů žehnal.

V průvodu s dary k eucharistii je možné přinášet také věci pro chudé nebo peníze, ačkoli dary pro chudé může být vhodnější přinést mimo mši svatou. Tyto jiné dary se nikdy nedávají na oltář, ale vždy na jiné vhodné místo. Pokud se přinášejí peníze ze sbírky konané přímo při mši, je nejlepší tuto sbírku vykonat těsně před průvodem s dary, protože gesto vzdání se něčeho pro druhé a pomoci potřebným patří skutečně nejlépe do této části mše. I když se sbírka obcházením kostela s košíčkem či zvonečkem protahuje, nesmí se v ní pokračovat, když už se kněz u oltáře začal modlit modlitbu nad dary, neboť se modlí nejen za sebe, ale za všechny a je nezbytné, aby se přítomní nerozptylovali v naslouchání jeho slovům, aby jejich odpověď "amen" mohla být pravdivá.

Během přinášení darů ostatní věřící sedí (není žádný důvod stát) a společně se k průvodu připojují zpěvem písně k přípravě darů.

Co říká církev ve svých dokumentech

Je vhodné, aby spoluúčast věřících byla vyjádřena přinášením chleba a vína k slavení eucharistie nebo i jiných darů ve prospěch kostela a chudých.	Expedit ut participatio fidelium manifestetur per oblationem sive panis et vini ad Eucharistiæ celebrationem, sive aliorum donorum, quibus necessitatibus ecclesiæ et pauperum subveniatur.
Je chvályhodné, aby chléb a víno přinášeli věřící. Kněz nebo jáhen je od nich přijímá na vhodném místě, aby je odnesl na oltář. Ačkoli chléb a víno určené k bohoslužbě nepřinášejí věřící ze svého jako kdysi, přece obřad přinášení darů si uchovává svůj duchovní význam a smysl.	Oblationes deinde afferuntur: panis et vinum laudabiliter a fidelibus præsentantur, a sacerdote autem vel a diacono loco opportuno accipiuntur ad altare deferenda. Quamvis fideles panem et vinum ad liturgiam destinata non iam de suis proferant sicut olim, ritus tamen illa deferendi vim et significationem spiritualem servat.
Je možné převzít zároveň i peníze nebo jiné dary přinášené věřícími pro chudé a pro kostel anebo v kostele sebrané, ty se uloží na vhodném místě mimo oltář. Průvod, ve kterém se tyto dary přinášejí, je provázen zpěvem k přípravě darů; zpěv má trvat aspoň tak dlouho, dokud se dary neuloží na oltář.	Etiam pecunia vel alia dona pro pauperibus vel pro ecclesia a fidelibus allata vel in ecclesia collecta accepta habentur; quapropter loco apto extra mensam eucharisticam collocantur. Processionem, qua dona afferuntur, cantus ad offertorium comitatur, qui protrahitur saltem usquedum dona super altare deposita sunt.
Potom si kněz na straně oltáře umývá ruce. Tímto obřadem se vyjadřuje touha po vnitřní očistě. Obětní dary, které většinou věřící přinášejí během mše svaté k bohoslužbě oběti, nemusí být omezeny nutně jen na chléb a víno pro bohoslužbu oběti, ale mohou obsahovat i jiné dary přinášené věřícími ve formě peněz nebo jiných věcí potřebných pro milosrdnou lásku k chudým. Vnější dary však musí být stále viditelným vyjádřením onoho pravého daru, který od nás Pán očekává: zkroušeného srdce a lásky k Bohu a bližnímu, skrze něž jsme připodobněni k oběti Krista, který z lásky k nám obětoval sám sebe. V eucharistii totiž září v nejvyšším stupni tajemství lásky, kterou Ježíš projevil učedníkům při poslední večeři, když jim umyl nohy. Pro zachování důstojnosti posvátné liturgie je však třeba, aby vnější dary byly předloženy vhodným způsobem. Proto peníze, tak jako další dary pro chudé, ať jsou položeny na vhodné místo, ale mimo obětní stůl.Kromě peněz a případně malé symbolické části dalších darů je lepší, aby podobné dary byly přineseny mimo slavnost mše svaté.	Oblata, quae pro Liturgia eucharistica christifideles in sancta Missa praesentare solent, in panem et vinum ad Eucharistiam celebrandam non necessarie rediguntur, sed etiam alia complectari possunt dona, quae a fidelibus sub specie pecuniae aliorumve utilium pro caritate erga pauperes porrecti sunt. Dona externa autem expressio visibilis illius veri doni semper esse debent, quod Dominus a nobis expectat: cor contritum, amor Dei et proximi, quo conformamur sacrificio Christi, qui seipsum pro nobis tradidit. Nam in Eucharistia maxime fulget mysterium illud caritatis, quod Iesus Christus in Cena dominica abluens pedes discipulorum exprompsit. Ad tuendam tamen sacrae Liturgiae dignitatem exteriora oblata apte oportet porrigantur. Pecunia ergo, sicut et aliae pro pauperibus stipes, in opportuno loco disponantur, autem extra mensam eucharisticam. Praeter pecuniam et, in casu, minimam aliorum donorum ratione signi partem, haec oblata extra Missae celebrationem potius praebeantur.
[Jáhen] přisluhuje knězi při přejímání darů [...] je-li třeba [akolyta], pomáhá knězi při přejímání darů od zástupců lidu.	[Diaconus] assistit etiam sacerdoti ad dona populi recipienda [...] Si opus est, [acolytha] sacerdotem adiuvat in accipiendis donis populi.
[Věřící] ať sedí při [...] přípravě darů [...].	[Fideles] sedeant [...] dum fit præparatio donorum [...]
(IGMR 43, 73, 140, 178, 190; RS 70)