Přijímání - praktické informace

Služte velkodušně Ježíšovi přítomnému v eucharistii. Je to důležité poslání, které vám umožňuje být výjimečně blízko Pánu a růst v opravdovém a hlubokém přátelství k Němu. Žárlivě střežte toto přátelství ve svém srdci jako svatý Tarsicius a buďte připraveni zápasit i položit život za to, aby Ježíš dosáhl ke všem lidem. Také vy předávejte svým vrstevníkům dar tohoto přátelství s radostí, nadšením a beze strachu, aby mohli postřehnout, že toto Tajemství znáte, že je opravdové a že ho milujete! Pokaždé když přistupujete k oltáři, máte štěstí účastnit se velkého gesta lásky Boha, který se nadále chce dávat každému z nás, být nám nablízku, pomáhat nám a dávat nám sílu k dobrému životu.

(papež Benedikt XVI. v promluvě k ministrantům, srpen 2010)

Několik praktických poznámek k obřadům přijímání pro ty, kdo při liturgii slouží 

1. Při modlitbě Otče náš a dalších modlitbách je třeba, aby se ministranti modlili a odpovídali spolu s ostatními lidmi. 
2. Při pozdravení pokoje se podává ruka se slovy „Pokoj s tebou“. Je samozřejmostí, že při podávání ruky se díváme druhému do očí a opravdu ze srdce mu přejeme pokoj Kristův. 
3. Pozdravením pokoje zdravíme pouze ty, kdo stojí nejblíže. Rozhodně není vhodné strkat se, běhat po kostele a dělat rozruch. 
4. Pokud je třeba dát na oltář prázdné misky (do nichž bude eucharistie rozdělena z hlavní misky na oltáři) nebo purifikatoria, je nejvhodnějším okamžikem právě pozdravení pokoje. 
5. Pokud akolyta přináší ze svatostánku na oltář ciborium, udělá to během zpěvu Beránku Boží (přijde ke svatostánku, otevře jej, poklekne, vyjme ciborium a odnese je na oltář. Na oltáři otevře víko odloží je na stranu, aby nepoutalo pozornost a nepřekáželo).
6. Při zpěvu Beránku Boží je třeba, aby ministranti zpívali spolu s ostatními a uvědomovali si, že ten, který z nich sňal všechny hříchy, je nyní před nimi na oltáři.
7. Před přijímáním ministranti poklekají společně podle místních zvyklostí – buď již na začátku zpěvu Beránku Boží, během něj, nebo po jeho skončení. Liturgické knihy znají možnost pouze pokleknout (ve stejnou chvíli jako kněz) a hned zase vstát, i klečení, které trvá delší dobu - záleží tedy na místním zvyku. 
8. Pokud se používají patény, doprovázejí ministranti kněze ke svatému přijímání, kde patenu drží tak, aby hostie nebo případné úlomky neupadly na zem. Po přijímání patenu podají knězi nebo ji odnesou na abak, kde se bude purifikovat (pokud se purifikuje na oltáři, položí ji na oltář).
9. K purifikaci je tomu, kdo nádoby čistí (jáhnovi, akolytovi, knězi), třeba nalít vodu do misky nebo do kalicha; pokud se purifikuje na oltáři, je také možné pomoci s odnesením vyčištěných nádob z oltáře.
10. Pokud při ministranti při přijímání nepomáhají s patenou (či po něm s purifikací), je třeba, aby v klidu seděli na místě, nepovídali si a v modlitbě děkovali Pánu za to, že k nám v eucharistii přichází tak blízko. 
11. Zbylou Krev Páně je třeba přijmout u oltáře. Při ukládání zbylých hostií do svatostánku (ciborium odnáší akolyta, jáhen nebo kněz; uloží je do svatostánku, poklekne, zavře svatostánek a odejde) není třeba zvonit na zvonky.