Svátost smíření - střípky z historických pramenů

"Pane, od některých učitelů jsem slyšel, že není druhé obrácení kromě sestupu do vody, kdy jsme obdrželi odpuštění našich předchozích hříchů." [Pastýř] mi řekl: "Slyšel jsi dobře, je tomu tak. Je třeba, aby ten, kdo obdržel odpuštění hříchů, nehřešil více, ale žil v čistotě.

"Pane, od některých učitelů jsem slyšel, že není druhé obrácení kromě sestupu do vody, kdy jsme obdrželi odpuštění našich předchozích hříchů." [Pastýř] mi řekl: "Slyšel jsi dobře, je tomu tak. Je třeba, aby ten, kdo obdržel odpuštění hříchů, nehřešil více, ale žil v čistotě.

Protože všechny věci důkladně zkoumáš, vysvětlím ti také toto, ale aniž bych dal záminku k hřešení těm, kdo uvěří v Pána nebo v něj již uvěřili. Skutečně, ti, kdo uvěřili nebo teprve uvěří, nemusí činit žádné obrácení kvůli svých hříchům, neboť ve křtu získali odpuštění svých předchozích hříchů. Pán ustanovil jedno obrácení pro ty, kdo byli povolání před těmito dny.

Protože všechny věci důkladně zkoumáš, vysvětlím ti také toto, ale aniž bych dal záminku k hřešení těm, kdo uvěří v Pána nebo v něj již uvěřili. Skutečně, ti, kdo uvěřili nebo teprve uvěří, nemusí činit žádné obrácení kvůli svých hříchům, neboť ve křtu získali odpuštění svých předchozích hříchů. Pán ustanovil jedno obrácení pro ty, kdo byli povolání před těmito dny.

Pán, který zkoumá srdce a zná budoucí věci, předvídal slabost lidí a prohnanost ďábla, který se snaží škodit služebníkům Božím a pletichařit proti nim.

Pán, který zkoumá srdce a .. věci, předvídal slabost lidí a FUBERIA ďábla, který se snaží škodit služebníkům Božím a pletichařit proti nim.

Ve svém velkém milosrdenství, Pán měl slitování se svým stvořením a ustanovil obrácení, a dal mi moc nad ním. Ale říkám ti: jestliže někdo, podnícen ďáblem, zhřeší po tom, co obdržel velké a svaté povolání, má pouze jedno obrácení. Jestliže pak hned [opět] zhřeší, i kdyby činil pokání, bude mu to k ničemu, jeho život bude nesnesitelný.

Ve svém velkém milosrdenství, Pán měl slitování se svým stvořením a ustanovil obrácení, a dal mi moc nad ním. Ale říkám ti: jestliže někdo, podnícen ďáblem, zhřeší po tom, co obdržel velké a svaté povolání, má pouze jedno obrácení. Jestliže pak hned [opět] zhřeší, i kdyby činil pokání, bude mu to k ničemu, jeho život bude nesnesitelný.

Když přivádíš do společenství církve cizoložníka, konajícího pokání, oblečeného do žíněného roucha a posypaného popelem, znamením hrůzy a hamby, aby se za něj bratři modlili, necháš jej padnout na tvář před vdovami a před kněžími, aby se domáhal slzí všech, líbal stopy všech a objímal nohy všech…

Et tu quidem paenitentiam moechi ad exorandam fraternitatem in ecclesiam inducens conciliciatum et concineratum cum dedecore et horrore compositum prosternis in medium ante uiduas, ante presbyteros, omnium lacrimas suadentem, omnium uestigia lambentem, omnium genua detinentem ...

Po skončení dne jsme povinni poděkovat za to, co nám v tomto dni bylo dáno a co jsme s úspěchem vykonali, a jestliže jsme čím zhřešili vědomě či nevědomě či skrytě, ve slovech, skutcích či zůstalo-li to uzavřeno jen v našem srdci, za to vše musíme u Boha prosit o odpuštění. A také je prospěšné znovu projít vše, co jsme udělali, abychom znovu neupadli v podobné hříchy.

Po skončení dne jsme povinni poděkovat za to, co nám v tomto dni bylo dáno a co jsme s úspěchem vykonali, a jestliže jsme čím zhřešili vědomě či nevědomě či skrytě, ve slovech, skutcích či zůstalo-li to uzavřeno jen v našem srdci, za to vše musíme u Boha prosit o odpuštění. A také je prospěšné znovu projít vše, co jsme udělali, abychom znovu neupadli v podobné hříchy.

Nedávno jsem se dozvěděl, že se nedovoleně ustavil způsob jednání proti apoštolským normám. Jedná se o pokání, které žádají věřící. Zakazujeme, aby byl veřejně čten seznam jednotlivých hříchů. Stačí, aby se viny uvedly pouze kněžím v soukromém vyznání.

Illam etiam contra apostolicam regulam praesumptionem, quam nuper agnovi a quibusdam illicita usurpatione committi, modis omnibus constituo submoveri. De poenitentia scilicet quae a fidelibus postulatur, ne de singulorum peccatorum genere, libello scripta professio publice recitetur, cum reatus conscientiarum sufficiat solis sacerdotibus indicari confessione secreta

Přestože je chvályhodná plnost víry těch, kdo se pro bázeň Boží nebojí stydět se před lidmi, ne všechny hříchy jsou takového druhu, aby se je ti, kdo žádají o pokání, nebáli zveřejnit. Aby se mnozí nevzdálili od léku pokání kvůli studu nebo ze strachu, že jejich hříchy poznají nepřátelé a předvedou je před soudy, ať je tento nechvalný obyčej odstraněn. 

Quamvis enim plenitudo fidei videatur esse laudabilis, quae propter Dei timorem apud homines erubescere non veretur, tamen quia non omnium hujusmodi sunt peccata, ut ea, qui poenitentiam poscunt, non timeant publicare, removeatur tam improbabilis consuetudo, ne multi a poenitentiae remediis arceantur, dum aut erubescunt aut metuunt inimicis suis sua facta reserari, quibus possint legum constitutione percelli.

Stačí totiž takové vyznání, které je nejprve před Bohem a poté také před knězem, který se tak stane přímluvcem za hříchy kajícníka. Pouze tehdy bude možné zvát mnoho lidí k pokání, když svědomí těch, kdo se vyznávají, nebude zveřejněno uším lidu.

Sufficit enim illa confessio quae primum Deo offertur, tum etiam sacerdoti, qui pro delictis poenitentium precator accedit. Tunc enim demum plures ad poenitentiam poterunt provocari, si populi auribus non publicetur conscientia confitentis.

Dozvěděli jsme se, že v některých církevních obcích ve Španělsku lidé nečiní pokání za hříchy tak, jak předepisují kánony, ale velmi hanebně žádají od kněze smíření kdykoli zhřeší. 

Quoniam comperimus per quasdam Hispaniarum ecclesias, non secundum canonem, sed foedissime pro suis peccatis homines agere poenitentiam, ut quotienseumque peccare libuerit, totiens a presbytero reconciliari expostulent; 

Aby se zabránilo tak hanebným doměnkám, žádá svatý koncil, aby pokání bylo ukládáno podle příkazů starobylých kánonů, to je, ať je kajícnik zbaven svatého přijímání a spolu s ostatními penitenty ať jsou na něj často vkládány ruce. Když pak skončí doba pokání, podle úsudku kněze, je mu opět povoleno svaté přijímání. 

et  ideo pro coercenda tam execrabili praesumptione, id a sancto concilio jubetur, ut secundum formam canonum antiquorum dentur poenitentiae, hoc est, ut prius eum, quem sui poenitet facti, a communione suspendum, faciat inter reliquos poenitentes ad manus impositionem crebro recurrere; xpleto autem satisfactionis tempore, sicuti sacerdotalis contemplatio probaverit, eum communioni restituat.

Ale ti, kdo se navrátí k původním hříchům během období pokání nebo po jeho skončení, ať jsou na základě tvrdosti starých kánonů zatraceni. 

Hi vero qui ad priora vitia, vel infra poenitentiae tempus, vel post reconciliationem relabuntur, secundum priorum canonum feveritatem damnentur.

Když někdo přijde ke knězi vyznat své hříchy, kněz je pošle, ať chvíli počká, než vejde do své světničky, aby se modlil. Pokud nemá světničku, ať se nejprve v srdci modlí tuto modlitbu:. 

Cum aliquis venerit ad sacerdotem confiteri peccata sua, mandat ei sacerdos, ut expectat modicum, donec intret in cubiculum adorare. Si autem non habuerit cibiculum, prius in secreto cordis sui dicat hanc orationem:

Pane, všemohoucí Bože, buď milostiv mně hříšnému, a když jsi mne ustanovil jako prostředníka mezi tebou a tímto člověkem, ty který nechceš, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a byl živ, přijmi modlitbu svého sluhy, kterou pronáším za tvé služebníky a služebnice toužící před zrakem tvé slávy činit pokání, aby je hříchů zbavil a do budoucna je před každým deliktem chránil. Skrze...

Domine Deus omnipotens, propitius esto michi peccatori, ut me pro peccantibus et peccata sua confitentibus dignum inter te et ipso mediatorem constituas, quique mortem peccatorum non vis, sed ut convertantur et vivant, suscipe orationem servi tui, quam pro famulis famulabusque tuis ante conspectum gloriae tuae poenitere cupientibus effundo, ut pariter eos peccatis exuas et in futuro ab omni crimine illesos custodias. Per.

Cum accesserit ad te, dic super eum hanc orationem: 

Když přijde k tobě, pomodli se nad ním tuto modlitbu:

Bože, ty očišťuješ srdce těch, kdo se ti vyznávají, a zbavuješ pout hříchu všechny, kdo obviňují vlastní svědomí; daruj odpuštění  a lék zraněným, aby byli zbavenmi nadvlády hříchu a sloužili ti svobodou myslí. Skrze...

Deus, qui confitentium tibi corda purificas, et accusantes suas conscientias ab omni vinculo iniquitatis absolvis, da indulgentiam reis et medicinam tribue vulnerantis, ut exclusa dominatione peccati, liberis tibi mentibus famulentur. Per.

(následuje dotazování na víru v Nesjvětější trojici a na víru, že mu mohou být odpuštěny hříchy. potom...)

Dotaž se jej, zda se již vyznával někomu ze svého hříchu. Potom, zda se jedná o malo ingenio nebo o krádež nebo o jinou věc contra directum. Pokud odpoví, že ano, pouč jej, že není možné dostat rozhřešení, než bude ono zlo napraveno.

Interroga eum, si iam ipse confessus fuisset alicui peccatum suum. Deinde, si aliquid de malo ingenio habet, aut de furto, aut de aliqua causa contra directum. Si confessus est habere, instrue eum, quo non est licentia iudicium de illis peccatis recipere, antequam ipsum malum reddat aut eiciat.

Potom, pokud to již učinil, se jej zeptej, zda se na někoho hněvá. Pokud odpoví kladně, pouč jej, že je psáno: Jako nemocnému nepomůže lék, v němež není železo, tak nepomůže zdrženlivost tomu, kdo se hněvá.

Postea, si fecerit, interroga eum, si iracundia contra qualemque habeat hominem. Si confesus est habere, ammone eum quod scriptum est: Sicut non proficit vulneri medicamentum, si adhuc ferrum in eo sit, ita nichil proficit abstinentia illius, si iracundiam tenet.

Dotaž se, zda uprchl. Pokud Pokud ano, pouč jej, že pokání není možné.

Interroga, si fugitivus sit. Et, si est, ammone illum, quia non licet ei poenitentiam agere.

Opatrně zjisti, zda nežije v incestu. Pokud se nebud chtít incestu zříci, nemůžeš mu dát rozhřešení. A pokud se chce incestu zříci, pomodli se žalm 37.

Tunc require eum diligenter, si est incestuosus; et si non vult incesta dimittere, non potes ei penitentiam dare. Et si vult incesta dimittere, dic psalmum XXXVII..

(následují žalmy a modlitby)

Pomož mu vyznat všechny své hříchy následovně:

Tunc fac eum confiteri omnia peccata sua it dicendo:

Otázka: Zavraždil jsi neúmyslně či úmyslně, abys pomstil rodiče, nebo protože ti to přikázal tvůj pán, nebo veřejně, nebo jsi to chtěl učinit a neučinil, nebo jsi zabil sluhu? Budeš se kát sedm nebo pět let nebo tři roky nebo 40 dní.

Interrogatio: Fecisti homicidium aut casu, aut volens, sive pro vindicta parentum, vel per iuissionem domini tui, aut in publico, vel facere voluisti et non fecisti, vel servum occidisti? Septem vel quinque aut tres annos aut dies XL peniteas.

Otázka: Zcizoložil jsi se ženou jiného nebo se zasnoubenou nebo jsi svedl pannu nebo svatou mnišku nebo ženu Bohu zasvěcenou? Budeš se kát pět let, nebo tři roky nebo 40 dní.

Interrogatio: Comissisti adulterium cum uxore aliena, aut cum desponsata, vel virginem corrupisti, aut sanctam monialem vel Deo dicatam? Quinque annos aut tres aut dies XL peniteas.

Otázka: Nenáviděl jsi v srdci svého bratra? Kolik dní jsi dával průchodi nenávisti, tolik dní se budeš kát o chlebu a vodě.

Interrogatio: Odisti fratrem tuum in corde tuo? Quamdiu in ipso odio fuisti, tandiu peniteas in pane et aqua.

Otázka: Opil ses tak, že jsi zvracel? 15 dní se budeš kát. Pokud jsi se porval, budeš se kát 40 dní, pokud nevíš, budeš se kát 7 dní.

Interrogatio: Fecisti vomitum per ebrietatem? XV dies peniteas. Si per contentionem, XL dies, si nesciens VII dies peniteas.

Otázka: Utiskoval jsi dítě své či jiného tak, že zemřelo? Budeš se kát sedm, nebo pět let, nebo tři roky.

Interrogatio: Oppresisti infantem tuum vel alium ut moreretur? Septem aut quinque vel tres annos peniteas.

Otázka: Zabil jsi plod? Budeš se kát deset let.

Interrogatio: Necasti partum? Decem annos peniteas.

Pak se jej zeptej, čím se živí... Zda má otce či matku... zda má hospodářství... (na různé životní situace se váží další otázky – zda se o rodiče dobře stará, apod.)

Deinde interroga eum, quale ministerium faciat... Si habet patrem aut matrem.,.. Si animalia pascit...

Když někdo odpoví, že něco z toho, o čem je řeč, vykonal – nebo i něco jiného, co jsme neuvedli a ty ses na to zeptal – zeptej se jej, zda to učinil ze zvyku nebo ne. Protože větší hřích je učiněn ze zvyku. Také se jej zeptej, zda se chce polepšit. Pokud polepšení chce a slibuje, dej mu rozhřešení. Pokud ne, řekni mu, že mu rozhřešení nedáš.

Qui quem responderit se ex his quae diximus aliquid fecisse, aut alia, quae non diximus, et tu interrogere poteris, interroga, si hoc per consuetudinem fecerit aut non, nam maius peccatum fit per consuetudinem. Iterum interroga eum si vult emendare. Si vult, et promittit, da ei penitentiam. Si non, dic illi quod non ei das penitentiam.

Než určíš pokání, uvaž, zda je bohatý nebo chudý, zda je pán nebo sluha, zdravý nebo nemocný, ženatý či svobodný a jakého je věku. Vše uvaž a podle jeho možností ulož pokání. Nechtěj jim nijak pohoršit, ale usiluj o to, aby se napravil. Dej pozor, abys nevhodnou volbou postu neprozradil, o jaký hřích se jedná. Komu nemůžeš uložit půst, ulož almužnu a modlitbu, aby se modlil dnem i nocí.

Sed primo considera, si dives est aut pauper, si dominus aut servus, si sanus aut infirmus, si sit coniugatus an non, si est iuvenis aut puer. Omnia considera et secundum quod possunt, impone poenitentiam. Non eos nimis aggraves, sed hoc in labora, ut victu emendentur. Attende etiam, ut tale ieiunium imponas, ne peccatum facias manifestum. Cui non potes imponere ieiunium, impone elemosinam et orationem, ut flectat genua per diem et noctem.

Ale než uložíš pokání a dáš rozhřešení, musíš ukázat, jak veliké je ono zlo a kolik let se musí kát. Musíš jej také povzbudit, aby nezoufal, neboť Bůh je milosrdný a všechny hříchy mu odpustí, jen když se napraví. A řekni, že jako voda vše omývá, tak také pokání smývá všechny jeho hříchy, když je ze srdce přijme. A že ten, kdo se hříchem stal ďáblovým synem, pokáním se může stát synem Božím a kdo měl jít do pekla, může vejít do ráje.

Sed antequam imponas poenitentiam, debes ostendere, quam grande est illud malum et quot annis debet poenitere. Debes tamen ammonere, ut non desperet, quia Deus misericors est et ei omnia peccata dimittit tantum si emandaverit. Et dic, quia sicut aqua omnia lavat, ita poenitentia omnia peccata purgat euius, qui eam suscipit ex corde, et qui peccando factus est filius diaboli, penitendo potest fieri filius Dei et qui debuit ire in infernum, potest in paradysum introire.

Věříš, že skrze vyznání a skutečnou nápravu Ti Bůh odpustí tvé hříchy? Odp. Věřím. Když odpoví věřím, řekni: Poslyš tedy, co je to pokání.

Credisti per confessionem et veram emendantionem a Deo remitti peccata tua? Resp. Credo. Qui cum responderit Credo, dic: Audi ergo, quod est penitentia.

Pokání znamená oplakávat zlo, které jsi způsobil a již znovu je nekonat. Pokání prospívá duši, jako lék tělu. Nemusíš tedy nijak skrývat hřích, neboť je lepší stydět se za něj před jedním knězem, než po smrti před tváří všech svatých jít do trestu. 

Poenitentia est mala, quae fecisti, plangere et iterum ea non facere. Sicut medicamentum corpori, sic penitentia prodest animae. Et ideo non debes aliquod celare peccatum, quia melius est hic erubescere coram uno sacerdote quam post mortem coram omnibus sanctis ire in poenas.

(ještě otázky a modlitby)

Textus

Hlas vyznávajího své hříchy:

Vox confitentis peccata sua:

Pane, ty jsi můj stvořitel, můj vykupitel, můj soudce, ty znáš vše, dříve než se to stane. Obávám se tvého soudu, neboť jsem pohrdl tvým přikázáními, ale nepřestávám doufat v tvé milosrdenství, neboť ty jsi řekl nolle mortem peccatoris laetaris in perditione malorum. Ať mne pro mé hříchy ďábel nesmí v den mé smrzi zatáhnout do beznaděje, vyznávám dnes tobě a tomuto služebníkovi všechna svá provinění a jsem si jist odpuštěním, neboť jsi dobrý a všemohoucí.

Tu, domine, creator meus, redemptor meus, iudex meus, nosti peccata mea, quia tu nosti omnia antqueam fiant. Timeo iudicium tuum, quia contempsi precepta tua, sed non despero de venia, quia tu dixisti nolle mortem peccatoris laetaris in perditione malorum. Ne ergo diabolus possit in die mortis meae pro malis meis me ad desperationem trahere, confiteor tibi et huic famulo tuo omnia mala mea hodie, certus per omnia de indulgentia, quia pius et omnipotens es.

Kněz dá rozhřešení:

Tunc dicat sacerdos:

Kristus, Boží Syn, který zná naši slabost, ať se nad tebou smiluje a odpustí ti všechny hříchy, které jsi spáchal od dětství až do dnešního dne, minulé, současné i budoucí, vědomě i nevědomě, myšlením či skutkem, slovy nebo jednáním. Ať tě osvobodí od všeho zlého a zachová tě ve všem dobrém a dovede tě do života věčného. Odp. Amen.

Christus filius Dei, qui scit fragilitatem nostram, misereatur tui et dimittat tibi omnia peccata, que ab infantia tua fecisti usque in hodiernum diem, preterita, presentia et futura, quaecumque fecisti, sciens su nesciens, cogitando vel commitendo, liquendo vel operando. Liberet te ab omni malo, conservet te in omni bono et perducat te in vitam aeternam. Resp. Amen.

(následuje ještě prostrace, modlitby a mše "post confessionem"