Obřady žehnání

Všechny uvedené texty jsou převzaty z českého vydání benedikcionálu (Obřady žehnání, © Česká biskupská konference, KNA, 2013).
Následující ukázky nemají sloužit ke slavení liturgie, ale pouze jako pomůcka k porozumění tomu, jaká žehnání církev nabízí a jakým způsobem uspořádává jejich slavení. Nejsou proto zdaleka uvedena všechna žehnání.

Benedikcionál - Obřady žehnání, vydané v r. 2013, je možné zakoupit zde.

Žehnání obsažená v novém benedikcionále, ketrá nenajdete na našich stránkách:

rodičovského požehnání, žehnání matky před porodem nebo po porodu, žehnání starých lidí, kteří se nemohou pravidelně účastnit bohoslužebných shromáždění, žehnání nemocných, žehnání misionářů při odchodu do misií, žehnání katechetů;

žehnání institucí poskytujících různé služby v naléhavých potřebách, žehnání na začátku stavby významné budovy, žehnání nového semináře, žehnání nového řeholního domu, žehnání nové školy nebo univerzity, žehnání nové knihovny nebo archivu, žehnání knih s duchovním obsahem, žehnání nové nemocnice, zdravotnického zařízení nebo léčebného ústavu, žehnání úřadu nebo dílny nebo prodejny;

žehnání budov a zařízení určených pro kulturní a sdělovací prostředky nebo jinak sloužících veřejnosti, žehnání zařízení určených pro kulturní a sdělovací prostředky, žehnání pamětní desky, žehnání tělovýchovných zařízení, žehnání významných technických zařízení, žehnání pracovních prostředků, žehnání prvotin z úrody, žehnání před jídlem a po jídle;

žehnání křestní kaple nebo nového křestního pramene, žehnání před začátkem užívání nové biskupské katedry nebo sedadla pro předsedajícího kněze, nového ambonu, nového svatostánku, nové zpovědnice, žehnání nových kostelních dveří, žehnání nového kříže pro veřejnou úctu, žehnání obrazů nebo soch pro veřejnou úctu, žehnání obrazu nebo sochy našeho Pána Ježíše Krista, žehnání obrazu nebo sochy Panny Marie, žehnání obrazu nebo sochy svatých, Žehnání zvonu, žehnání varhan, žehnání ke službě varhaníka, žehnání věcí, jichž se užívá při slavení liturgie, žehnání vody mimo mši, žehnání křížové cesty, žehnání hřbitova, žehnání pokrmů, nápojů nebo jiných věcí v určitý den liturgického roku;

žehnání a předání škapulíře, Žehnání při děkovné pobožnosti, žehnání při různých příležitostech, žehnání v den památky svatého Blažeje.

Slavení žehnání

Slavení žehnání má dvě hlavní části: zvěstování Božího slova a chvála Boží dobroty s prosbou o jeho pomoc. Slavení obvykle obsahuje krátký úvodní a závěrečný ritus.

Hlavní prvky, kterými jsou hlásání Božího slova a modlitby církve, nemají nikdy chybět, a mají být odlišeny od ostatních prvků a to i v kratší formě obřadu.

První část směřuje k tomu, aby se žehnání stalo skutečně posvátným znamením, které dostává smysl a účinnost z hlásání Božího slova. Středem této části je zvěstování Božího slova, ke kterému se vztahuje jak předchozí vybídnutí, tak krátké vysvětlení, povzbuzení nebo homilie, které lze podle vhodnosti připojit. Aby se povzbudila víra těch, kteří jsou přítomni, lze podle vhodnosti vložit žalm, zpěv, nebo posvátné mlčení, zvláště čte-li se více lekcí.

Druhá část směřuje k tomu, aby obřady a prosbami byl chválen Bůh a byla vyprošována pomoc skrze Krista v Duchu svatém. Centrem této části je formule žehnání, čili prosba církve, která má být podle dekretu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti vždy doprovázena znamením kříže.

K větší podpoře modlitby přítomných se mohou přidat přímluvné modlitby, které podle zvyklosti modlitbu žehnání buď předcházejí, nebo po ní následují.