Eucharistické kongresy

Základní význam 

Eucharistické kongresy, které byly v nové době uvedeny do života církve jako zvláštní projev eucharistické úcty, je třeba považovat za shromáždění, ke kterému zve některé místní společenství celou místní církev nebo některá místní církev jiné církevní obce téže oblasti nebo národa anebo dokonce i z celého světa. Účelem těchto kongresuje snaha z určitého hlediska hlouběji pochopit a ve svazku lásky a jednoty veřejně vyznávat tajemství eucharistie.

Takové kongresy mají být pravdivým svědectvím víry a lásky, protože se jich účastní celá místní církev a jiné církevní obce při nich dávají najevo svou spoluúčast.

Příprava kongresu

O místě, tématu a průběhu kongresu se mají vést porady jak v místní církvi, tak i v jiných církevních obcích. Je třeba zvažovat, jaký užitek by měl kongres přinést pro rozvoj teologického studia a pro místní církev. K těmto poradám mají být pozváni odborníci v oborech teologie, biblistiky, liturgiky, pastorálky i humanitních věd.

Pro přípravu kongresu mají velký význam především:

a) intenzivní chápavosti účastníků různých skupin odpovídající katecheze o eucharistii, zvláště o mystériu Krista žijícího a působícího ve své církvi;

b) aktivnější účast všech na posvátné liturgii, která zároveň podporuje zbožné naslouchání Božímu slovu a vědomí bratrského společenství; 

c) hledání vhodných způsobů pomoci, uskutečňování sociálně humanitárních akcí a nutné dělení se i o hmotné statky podle vzoru prvokřesťanské obce,  aby se z každého eucharistického stolu šířil kvas evangelia, jehož silou je nesena dnešní společnost a který je zárukou společnosti budoucí. 

Uspořádání

Kongres sám má být uspořádán podle těchto kriterií: 

a) slavení eucharistie má být opravdu středem a vrcholem, k němuž musí směřovat všechny akce i různé formy zbožnosti;

b) bohoslužby slova, katechetická setkání i veřejné konference mají usilovat o to, aby se prohloubilo chápáni daného tématu a ozřejmily se jeho praktické aspekty, jichž má být dosaženo;

c) musí být dána příležitost ke společným modlitbám i k delší adoraci před vystavenou Nejsvětější svátostí v předem určených kostelích, které se zdají být vhodné pro konání těchto pobožností;

d) ohledně průvodu, v němž se za společného zpěvu hymnů a modliteb nese Nejsvětější svátost ulicemi města, ať jsou zachovány předpisy o eucharistických průvodech, se zřetelem k místním společenským a náboženským podmínkám.

(Svaté přijímání a úcta eucharistie mimo mši, č. 109-112.)