Eucharistické průvody

Základní význam

Průvody, při nichž je eucharistie nesena slavnostně za zpěvu ulicemi, vydává křesťanský lid veřejné svědectví své víry a úcty k Nejsvětější svátosti.

Obecná pravidla

Diecéznímu biskupovi náleží posoudit, jak dalece jsou tyto průvody za dnešních poměrů vhodné, kdy, kde a jak mají být uspořádány, aby jejich průběh byl důstojný a bez újmy na úctě náležející Nejsvětější svátosti. 

Mezi eucharistickými průvody má v duchovním životě farnosti nebo města neobyčejný význam každoroční průvod o slavnosti Těla a krve Páně, který se koná v den slavnosti nebo v jiný vhodný den v okruhu této slavnosti. Tento průvod se má podle platného práva konat, když to okolnosti dovolují, poněvadž je jasným znamením víry a adorace.

Ve velkoměstech nebo vyžadují-li to pastorační důvody, může být se souhlasem diecézního biskupa uspořádáno více průvodů v hlavních částech města. Kde se však průvod o slavnosti Těla a krve Páně nemůže konat, má být nahrazen jinou veřejnou bohoslužbou pro celé město nebo pro jeho hlavní části v katedrále nebo na jiných vhodných místech.

Průvod s Nejsvětější svátostí se má konat po mši, v níž byla konsekrována hostie určená pro průvod. Průvod se však může uskutečnit i po veřejné delší adoraci, která následuje po mši.

Uspořádání eucharistického průvodu

Eucharistické průvody ať jsou uspořádány podle místních zvyklostí, ať už jde o výzdobu náměstí a ulic nebo o seřazení účastníků. Na cestě se mohou, je-li to v místě obvyklé nebo z pastoračního hlediska dobré, konat zastavení s eucharistickým požehnáním. Všechny zpěvy a modlitby mají být voleny tak, aby v nich byla vyjádřena víra v Krista, a mají se vztahovat pouze k němu, jako Pánu.

Jestliže průvod následuje bezprostředně po mši, může si kněz, který nese Nejsvětější svátost, ponechat mešní roucho nebo si vzít pluviál bílé barvy. Jestliže průvod nenásleduje hned po mši, vezme si pluviál.

Svíce, kadidlo a baldachýn, pod nímž jde kněz s Nejsvětější svátostí se mají použit podle místních zvyklostí.

Průvod se má ubírat od jednoho kostela ke druhému. Radí-li k tomu ale místní okolnosti, je možné vrátit se do téhož kostela, z něhož průvod vyšel.

Po průvodu se udělí požehnání s Nejsvětější svátostí buď v kostele, k němuž průvod došel, nebo na jiném vhodném místě. Potom se Nejsvětější svátost uloží.

(Svaté přijímání a úcta eucharistie mimo mši, č. 101-108)