Slavnosti, svátky a památky svatých - střípky z historie
Nejstarší svědectví
Křesťané navázali na židovskou praxi úcty vůči těm, kdo pro svou víru položili život. První explicitní doklad o úctě vůči mučedníkovi, která zahrnuje úctu k jeho ostatkům, místu pohřbu, výroční připomínku dne mučednictví, označovanou jako "den narození" [pro nebe] a slavenou "s velikou radostí" i vzývání mučedníka jako přímluvce, nacházíme v polovině 2. století v zápise o mučednictví biskupa Polykarpa. Nejstarší doklad liturgické úcty k Panně Marii pochází z poloviny 3. století - jedná se o vánoční modlitbu Koptské liturgie.
Po Konstantinově míru začaly být nad hroby mučedníků stavěny baziliky. Císař Konstantin dal postavil např. poutní baziliku nad hrobem sv. Petra a poutní kostely nad hroby sv. Pavla, sv. Vavřince a u hřbitovů (kde byli mj. pohřbeni křesťanští mučedníci, vyznavači a biskupové) za městem. Nejstarším mariánským římským kostelem je dnešní bazilika Panny Marie v Trastevere ze 4. stol. Stavba bazilik s sebou nese také rozvoj umění podporujícího kult světců.
Kromě mučedníků byli liturgicky uctíváni také vyznavači (ti, kdo pro Krista trpěli mučení, vězení nebo vyhnanství, ale nebyli zabiti) a ještě později významní duchovní pastýři.
2. stol. - Umučení sv. Polykarpa (k.18) |
|
Když tedy setník viděl neústupnost Židů, dal položit Polykarpa doprostřed hranice a spálit podle jejich obyčeje. My pak potom jsme sebrali jeho kosti, vzácnější než drahokamy a dražší než zlato a důstojně jsme ho pohřbili. Tam, jak jen to bude možné, dopřeje nám Pán v převelké radosti oslavit narozeniny jeho mučednictví, jednak na památku těch, kteří závod již dokončili, jednak na památku těch, kteří jsou ochotni k témuž. |
Ἰδὼν οὖν ὁ κεντυρίων τὴν τῶν Ἰουδαίων γενομένην φιλονεικίαν, θεὶς αὐτὸν ἐν μέσῳ, ὡς ἔθος αὐτοῖς, ἔκαυσεν. οὕτως τε ἡμεῖς ὕστερον ἀνελόμενοι τὰ τιμιώτερα λίθων πολυτελῶν καὶ δοκιμώτερα ὑπὲρ χρυσίον ὀστᾶ αὐτοῦ ἀπεθέμεθα, ὅπου καὶ ἀκόλουθον ἦν. ἔνθα ὡς δυνατὸν ἡμῖν συναγομένοις ἐν ἀγαλλιάσει καὶ χαρᾷ παρέξει ὁ κύριος ἐπιτελεῖν τὴν τοῦ μαρτυρίου αὐτοῦ ἡμέραν γενέθλιον, εἴς τε τὴν τῶν προηθληκότων μνήμην καὶ τῶν μελλόντων ἄσκησίν τε καὶ ἑτοιμασίαν. |
3. stol. - Koptská liturgie (Vánoce) |
|
Pod tvé milosrdenství se utíkáme, Boží Rodičko. Neodmítej naše prosby v našich potřebách, (starší překlady: "Prosbami našimi nezhrdej v potřebách našich"[3]) ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás, jediná čistá, jediná požehnaná! |
Ὑπὸ τὴν σὴν εὐσπλαγχνίαν καταφεύγομεν Θεοτὸκε· τὰς ἡμῶν ἱκεσίας μὴ παρ- ίδῃς ἐν περιστάσει ἀλλ᾽ ἐκ κινδύνου λύτρωσαι ἡμᾶς μόνη ἁγνὴ μόνη εὐλογημένη. |
Nejstarší římský kalendář
Nejstarší římský kalendář, který vypočítává data smrti nebo pohřbu (depositio) římských mučedníků (a na jiném místě také římských biskupů), pochází z poloviny 4. století. Kromě mučedníků pochovaných přímo v Římě je zde také světců z Afriky, což dokazuje blízkost těchto dvou regionů. Mnohé ze zde uvedených památek jsou součástí našeho kalendáře až dodnes. V pozdějším vývoji byly kalendáře místních církví spojovány a k jednotlivým světcům připojována krátká biografická poznámka. Tak vznikla kniha nazývaná Martyrologium, která pro každý den roku uvádí všechny světce, které je možné v daný den připomínat.
|
|
25. 12. narozen Kristus v judském Betlémě |
VIII kal. Ian. natus Christus in Betleem Iudeae. |
|
mense Ianuario. |
20. 1. Fabiána u Sv. Kalista a Šebestána u katakomb |
XIII kal. Feb. Fabiani in Callisti et Sebastiani in Catacumbas, |
5. 2. Anežky na via Nomentana |
XII kal. Feb. Agnetis in Nomentana. |
|
mense Februario. |
22. 2. svátek Petra katedry |
VIII kal. Martias. natale Petri de cathedra. |
|
mense Martio. |
7. 3. Perpetuy a Felicity v Africe |
non. Martias. Perpetuae et Felicitatis, Africae. |
|
mense Maio. |
19. 5. Parthena a Calocera u Sv. Kalista za pronásledování Diocleciána a Maximiána. |
XIIII kal. Iun. Partheni et Caloceri in Callisti, Diocletiano VIIII et Maximiano VIII. |
|
mense Iunio. |
29. 6. Petra v katakombách a Pavla na via Ostiense, za konzulů Tuska a Bassa. |
III kal. Iul. Petri in Catacumbas et Pauli Ostense, Tusco et Basso cons. |
|
mense Iulio. |
10. 7. Felixe a Filipa u Sv. Priscily, a Martiala, Vitala a Alexandra na hřbitově Jordanorum, Silvana u Sv. Maxima (jeho tělo ukradeno Novaciány) |
VI idus Felicis et Filippi in Priscillae et in Iordanorum, Martialis Vitalis Alexandri et in Maximi Silani. hunc Silanum martirem Novati furati sunt. |
30. 7. Abda a Semna na hřbitově Pontiani, to je na Ursum Piliatum. |
III kal. Aug. Abdos et Semnes in Pontiani, quod est ad ursum piliatum. |
|
mense Augusto. |
6. 8. Sixta u sv. Kalista a Agapita a Felicissima na hřbitově Praetextati |
VIII idus Aug. Xysti in Callisti et in Praetextati Agapiti et Felicissimi. |
8. 8. Secunda, Carpofora, Victorina a Severiana na hřbitově Albano; Syriaca, Larga, Crescenciana, Memia, Iuliana a Smaragda na via Ostiense u 7. milníku. |
VI idus Aug. Secundi Carpofori Victorini et Severiani Albano et Ostense VII ballistaria Cyriaci Largi Crescentiani Memiae Iulianetis et Ixmaracdi. |
10. 8. Vavřince na via Tiburtina |
IIII idus Aug. Laurenti in Tiburtina. |
idus Aug. Hypolita na via Tiburtina a Ponciána u sv. Kalista. |
idus Aug. Ypoliti in Tiburtina et Pontiani in Callisti. |
22. 8. Timoteje na via Ostiense |
XI kal. Septemb. Timotei, Ostense. |
28. 8. Herma v bazilice na staré via Salaria |
V kal. Sept. Hermetis in Basillae Salaria vetere. |
|
mense Septembre. |
5. 9. Akoncia, Nonna, Herculana a Taurina v přístavu |
non. Sep. Aconti, in Porto, et Nonni et Herculani et Taurini. |
9. 9. Gorgonia na via Labicana |
V idus Sept. Gorgoni, in Lavicana. |
11. 9. Prota a Hyacinta na hřbitově Basillae |
III idus Sept. Proti et Iacinti, in Basillae |
14. 9. Cypriána v Africe, v Římě se slaví u Sv. Kalixta. |
XVIII kal. Octob. Cypriani, Africae. Romae celebratur in Callisti. |
22. 9. Basily, na staré via Salaria, za pronásledování Diocleciána a Maximiána |
X kal. Octob. Basillae, Salaria vetere, Diocletiano IX et Maximiano VIII consul. |
|
mense Octobre. |
14. 10. Kalista na via Aurelia |
pri. idus Octob. Callisti in via Aurelia. miliario III. |
|
mense Novembre. |
9. 11. Clementis Semproniani Claui Nicostrati in comitatum. |
V idus Nov. Clementis Semproniani Claui Nicostrati in comitatum. |
29. 11. Saturnina v katakombách Trasone |
III kal. Dec. Saturnini in Trasonis. |
|
mense Decembre |
13. 12.. Aristona v přístavu |
idus Decem. Ariston in pontum. |
Stáří mariánských svátků
Dnešní slavnosti, svátky a památky Panny Marie mají následující původ:
Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny dědičného hříchu (8. 12.)
původ: 8. stol.; na Západě 9. stol., závazné pro celou církev 18. stol.
Nezávazná památka Panny Marie Lurdské (11. 2.)
původ na Západě, závazně pro celou církev: 20. stol.
Svátek Navštívení Panny Marie (31. 5.)
původ na Západě 13. stol.; závazné pro celou církev 14. stol.
Nezávazná památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie
původ na Západě: 17. stol.; závazné pro celou církev: 20. stol.
Nezávazná památka Panny Marie Karmelské (16. 7.)
původ: 13. stol., závazně pro celou církev: 17. stol.
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.)
původ: 5. stol.; na Západě 7. stol.; závazné pro celou církev: 8. stol.
Památka Panny Marie Královny (22. 8.)
původ na Západě: 19. stol.; závazně pro celou církev: 20. stol.
Svátek Narození Panny Marie (8. 9.)
původ: 5. stol.; na Západě 7. stol., závazné pro celou církev: 8. stol.
Nezávazná památka Jména Panny Marie (12. 9.)
původ na Západě: 16. stol., závazně pro celou církev: 17. stol.
Památka Panny Marie Bolestné (15. 9.)
původ na Západě: 15. stol.; závazně pro celou církev: 18./19. stol.
Památka Panny Marie Růžencové (7. 10.)
původ na Západě: 16. stol., závazně pro celou církev: 16. stol.
Památka Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě (21. 11.)
původ: 6. stol.; na Západě: 12. stol., závazně pro celou církev: 16. stol.
Kanonizace
Spontánní úcta ke svatým, která se projevovala návštěvou jejich hrobů, přenesením ostatků, stavbou kostelů, liturgickou připomínkou i psaním legend a vytvářením umění, začala být regulována centrálním způsobem až ve vrcholném středověku. Jako první oficiálně kanonizovaný světec se uvádí sv. Udualrich, biskup v Augustě. Papež Jan XV veřejnou úctu k němu povolil na Římské synodě v r. 993.
10. stol. - Římská synoda (D 342) |
|
By common agreement we have decreed that we should venerate the memory of that one, namely, St. Udalrich the bishop, with all pious affection and most faithful devotion, since we so venerated and worship the relics of the martyrs and confessors that Him whose martyrs and confessors they are, we may adore; we honor the servants that honor may redound to the Lord, who said: "Who receives you, receives me" [Matt. 10:40]; and thus we who do not have the pledge of our justice, by their prayers and merits may be helped jointly before the most clement God, because the salutary divine precepts both of the holy Canons and of the venerable Fathers effaciously taught that by the attentive study of all the churches, and by the effort of apostolic guidance, the documents accomplish a degree of usefulness and an integrity of strength; just as the memory of the already mentioned venerable Bishop Udalrich dedicated to divine worship exists and is always advantageous in most devoutly giving praise to God. |
Communi consilio decrevimus, memoriam illius, id est sancti Udalrici episcopi, affectu piissimo, devotione fidelissima venerandam : quoniam sic adoramus et colimus reliquias martyrum et confessorum, ut eum, cuius martyres et confessores sunt, adoremus; honoramus servos, ut honor redundet in Dominum, qui dixit: 'Qui vos recipit, me recipit' (Mt 10,40): ac proinde nos qui fiduciam nostrae iustitiae non habemus, illorum precibus et meritis apud clementissimum Deum iugiter adiuvemur, quia divina saluberrima praecepta. et sanctorum canonum ac venerabilium Patrum instabant efficaciter documenta omnium ecclesiarum pio considerationis intuitu, immo apostolici moderaminis annisu, utilitatum commoditatem atque firmitatis perficere integritatem, quatenus memoria Udalrici iam praefati venerabilis episcopi divino cultui dicata exsistat, et in laudibus Dei devotissime persolvendis semper valeat proficere. |
Počty svátků svatých v kalendáři
Středověká úcta ke svatým způsobovala, že byl kalendář postupně přetěžován připomínkami svatých. Liturgická reforma po Tridentském koncilu proto upravila mj. také kalendář a počet svátků zredukovala na 156. Během dalšího vývoje, s novými kanonizacemi, se počet svátků opět rozšiřoval. Podobně jako Tridentský koncil, také II. vatikánský koncil počet připomínek svatých v kalendáři výrazně snížil, ale vzrůstající tendence je již znovu patrná.
po Tridentském koncilu |
r. 1568 |
r. 1948 |
po II. vatikánském koncilu |
r. 1970 |
r. 2008 |
duplex I classis |
6 |
11 |
slavnosti |
7 |
7 |
duplex II classis |
19 |
27 |
|
|
|
duplex maius |
|
25 |
|
|
|
duplex (minus) |
41 |
123 |
|
|
|
semiduplex |
31 |
43 |
svátky |
19 |
19 |
simplex |
59 |
28 |
památky |
63 |
69 |
|
|
|
nezávazné památky |
90 |
111 |
celkem |
156 |
262 |
|
179 |
206 |
Třídy liturgických dní před reformou Pia XII.
duplex
duplex primariae classis
- cum octava privilegiata I ordinis
- cum octava privilegiata II ordinis
- cum octava privilegiata III ordinis
- cum octava communi
- primariae classis
duplex secundae classis
- cum octava simplici
- secundae classis
duplex maius
duplex minus
semiduplex
simplex