Liturgický prostor

Kristus je pravý Boží chrám, „místo, na němž přebývá jeho sláva“; i křesťané se Boží milostí stávají chrámy Ducha svatého, živými kameny, z nichž se buduje církev. V pozemských poměrech církev potřebuje místa, kde by se společenství mohlo shromáždit: naše viditelné kostely, svatá místa, obrazy Svatého města, nebeského Jeruzaléma, do něhož putujeme jako poutníci. V těchto kostelích slaví církev veřejné bohoslužby k oslavě Nejsvětější Trojice, naslouchá Božímu slovu, zpívá své chvalozpěvy, modlí se, přináší oběť Krista svátostně přítomného ve shromáždění. Tyto kostely jsou kromě toho místa usebrání a osobní modlitby.

(Katechismus Katolické církve)