Místa pro věřící

Boží lid shromažďující se ke mši má svou sounáležitost a hierarchické uspořádání; to se vyjadřuje různou činností při jednotlivých částech bohoslužby. Obecná dispozice bohoslužebné budovy má být proto taková, aby v sobě jistým způsobem nesla obraz shromáždění, umožňovala náležité uspořádání všech a také pomáhala každému účastníkovi liturgie správně vykonávat svůj úkol. [...] Věřící [...] dostanou takové místo, které jim usnadní jejich aktivní účast. Ačkoli má to vše vyjadřovat rozmístění podle hierarchie a různost úkolů, musí to vytvářet důvěrnou jednotu a sounáležitost, aby tak jasně vyzařovala jednota celého svatého lidu. Charakter a krása místa i veškerého vybavení ať podporují zbožnost a ukazují svatost tajemství, která se tu slaví. 

Místa pro věřící ať jsou pečlivě uspořádána tak, aby se mohli posvátných slavností náležitě účastnit očima i duchem. Je dobré, aby tam pro ně byly obvykle umístěny lavice nebo židle. Zvyk vyhrazovat některým soukromým osobám sedadla je nutné zavrhnout. Lavice nebo židle ať jsou zejména v nově budovaných kostelích uspořádány tak, aby věřící mohli snadno zaujmout držení těla, které vyžadují různé části bohoslužby, a aby mohli bez obtíží přistupovat k svatému přijímání. Je třeba dbát, aby věřící mohli jak kněze, tak i jáhna a lektory nejenom vidět, ale za pomoci dnešních technických prostředků také pohodlně slyšet. 

(Všeobecné pokyny k Římskému misálu)