Kyrie eleison - střípky z historických pramenů
Původ zpěvu Kyrie eleison - Christe eleison, neboli Pane smiluj se, Kriste smiluj se, není příliš jasný a existují k tomu mnohé hypotézy. Řecká slova přirozeně odkazují na prostředí křesťanského Východu a s největší pravděpodobností se původně jednalo zvolání, kterým lid vítal vítězného vladaře. Význam těchto slov tedy nebyl kající (prosba o smilování), ale oslavný. V této podobě byl zpěv přijat také do křesťanské bohoslužby - v jejím úvodu totiž shromážděný lid vítal svého vladaře - zmrtvýchvstalého Krista, přicházejícího v osobě biskupa. Střídání zvolání Kyrie eleison a Christe eleison je římského původu. S jistotou také víme, že na sklonku starověku Kyrie / Christe tvořilo v Římě závěr litanie, která se zpívala v procesí do kostela přede mší svatou.
Ke zvoláním Pane/Kriste smiluj se, se pravděpodobně již ve starověku přidaly tropy, krátké úvody vyjadřující úmysl, to by také mohl být význam níže uvedených slov Řehoře Velikého, totiž že v o svátcích se Kyrie zpívalo s tropy, zatímco ve všední den jednodušším způsobem bez nich. Ve středověku se tropy rozvinuly, s tím, že první Kyrie začalo být jakoby směřováno k Bohu Otci, Kriste k Synu a druhé Kyrie k Duchu svatému, úvodní úmysly dostaly navíc výrazně kající charakter. Na místo oslavného zpěvu Kristu - vladaři se tak z Kyrie stal kající zpěv k Největější Trojici. V českém prostředí viz barokní kancionály.
Dnes v sobě zvolání Kyrie - Christe, nese dvojí charakter přijatý v historii, oslava Pána a prosba o milosrdenství.
Střípky z historických pramenů
6. stol. - List Řehoře Velikého Janu ze Syrakus |
|
|
Kyrie eleison neříkáme po způsobu Řeků, neboť Řekové je říkají všichni dohromady. U nás je ale říkají klerikové což se u Řeků v žádném případě neděje. Ve všednodenních mších neříkáme to, co se běžně říká, říkáme pouze Kyrie eleison a Christe eleison, aby těmito prosbami vocibus paulo diutius occupemur. |
Kyrie eleison nos non dicimus sicut a Graecis dicitur, quia in Graecis omnes simul dicunt, apud nos autem a clericis dicitur, quod apud Graecos nullo modo dicitur. In cotidianis autem Missis aliqua dici solent, tacemus, tantummodo Kyrie eleison et Christe eleison dicimus, ut in his deprecationis vocibus paulo diutius occupemur |
15. stol. - Jistebnický kancionál |
|
|
Hospodine, Dříve zajaté zajatým A svým světlem Kriste jak jsi ráčil do pekel vstoupit, Okovy se rozlámaly, A všichni úředníci pekelní se zděsili, A kdo je ten ... tak hrozný |
Hospodine ... prwnie jate oswobodč A swu swietlosti temnosti Criste jakž rače jsy do pekel stupil Okowy jsu sie zlamali A wssichni uřenici pekelni sie zdessili Y kto jest tento …tak hrozny |