Kyrie eleison - Christe eleison
Zpěv Kyrie eleison - Kriste eleison (Pane smiluj se - Kriste smiluj se) je pravděpodobně antickým zvoláním, kterým lid vítal vítězného vladaře. Význam těchto slov tehdy nebyl jen kající (prosba o smilování), ale též oslavný. My dnes tento zpěv v úvodu bohoslužby zpíváme, neboť ve svém středu vítáme a o smilování prosíme vítězného vladaře světa - Krista, který vstal z mrtvých.
Kyrie se vynechává, pokud bylo součástí 3. způsobu úkonu kajícnosti; v bohoslužbách, v nichž se vynechává úkon kajícnosti, se Kyrie vynechává podle vhodnosti.
Co říká církev ve svých dokumentech:
|
Po úkonu kajícnosti vždy následuje Kyrie, eleison (Pane, smiluj se), pokud již nebylo v úkonu kajícnosti. Poněvadž je to zpěv, kterým věřící oslavují Pána a vyprošují si jeho milosrdenství, obvykle ho zpívají všichni: takže na něm má účast jak lid, tak schola nebo zpěvák. Každá aklamace se obvykle pronáší dvakrát; s přihlédnutím k povaze různých jazyků, hudebním důvodům a jiným okolnostem se ovšem může opakovat i víckrát. Pokud se Kyrie zpívá jako součást úkonu kajícnosti, vkládá se před jednotlivé aklamace »tropus«. |
Post actum paenitentialem incipitur semper Kýrie eléison, nisi forte locum iam habuerit in ipso actu paenitentiali. Cum sit cantus quo fideles Dominum acclamant eiusque misericordiam implorant, peragitur de more ab omnibus, partem nempe in eo habentibus populo atque schola vel cantore. Acclamatio quaeque de more bis repetitur, maiore tamen numero non excluso, ratione ingenii diversarum linguarum necnon musicae artis vel rerum adiunctorum. Quando Kýrie cantatur ut pars actus paenitentialis, singulis acclamationibus " tropus " praeponitur. |
|
(IGMR, 52) |
|