Vstupní zpěv
Vstupní zpěv je velmi důležitý. Kromě toho, že doprovází příchod kněze a asistence k oltáři, totiž téměř hmatatelně vytváří z přítomných lidí jeden lid Boží. Církev také tímto zpěvem vítá Pána, který do jejího středu přichází. Je proto velmi potřeba, aby nezpíval pouze sbor, nebo jen ten, komu je zrovna "do zpěvu", ale aby se zapojil skutečně každý, kdo to jen trochu dovede.
Vstupní zpěv proto k začátku mše svaté již od starověku neodmyslitelně patří. Původně se jednalo o zpěv žalmu buď střídavě nebo s refrénem; takovouto podobu má vstupní zpěv dodnes v oficiálním římském mešním zpěvníku nazvaném Graduale Romanum. Jeho část, vstupní antifona se nachází také v misále. Je ale možné zpívat i jinou píseň, schválenou biskupskou konferencí, která dobře vyjádří povahu liturgické doby nebo památky, nebo pomocí které lze dát dobře najevo skutečnost, že se církev shromažďuje kvůli svému Pánu.
Co říká církev ve svých dokumentech:
Smyslem tohoto zpěvu je zahájit bohoslužbu, podporovat jednotu všech shromážděných, uvést jejich mysl do tajemství liturgické doby nebo svátku a provázet průvod kněze s přisluhujícími. |
Finis huius cantus est celebrationem aperire, unionem congregatorum fovere, eorumque mentem in mysterium temporis liturgici vel festivitatis introducere atque processionem sacerdotis ministrorumque comitari. |
Zpívá jej buď schola střídavě s lidem, nebo střídavě zpěvák a lid, nebo jej celý zpívá lid, nebo samotná schola. Může se použít antifony s příslušným žalmem z Graduale Romanum nebo z Graduale simplex nebo i jiného zpěvu vhodného pro tuto posvátnou činnost, liturgický den nebo dobu, jehož text schválila biskupská konference. |
Peragitur autem a schola et populo alternatim, vel simili modo a cantore et populo, vel totus a populo vel a schola sola. Adhiberi potest sive antiphona cum suo psalmo in Graduali romano vel in Graduali simplici exstans, sive alius cantus, actioni sacra, diei vel temporis indoli congruus, cuius textus a Conferentia Episcoporum sit approbatus. |
(IGMR 47-48) |